Seychely v lednu? Na dva týdny? Proč ne!

Nikdy jsem netoužila po tom letět na Seychely. Ne, že bych nechtěla chodit po bílých plážích a koupat se v tyrkysovém moři… to samozřejmě ano, ale když se řekne SEYCHELY, člověku naskočí slovo „draho“. Na Seychely jezdí jen boháči, všude jsou pětihvězdičkové resorty, letenky stojí 25.000,- Kč … prostě normální člověk se tam nedostane.

Pak jsem narazila na cestopis dovolenkářky Petry, kde jsem se dočetla spousty zajímavých informací, že to jde i „levněji“ a začátkem května mi vesmír poslal link na levné letenky Milano – Mahé s Turkish Airlines za 11.300,- Kč. Kupovala jsem je s padající wifinou z chatky na jihočeské Albeři a modlila se, abych neudělala chybu :-). Bylo jasné, že se musíme dostat ještě z Prahy do Milána, to se ale vyřešilo velmi jednoduše díky Easy Jet. Cesta to bude dlouhá, ale za tu poloviční cenu letenek to snad bude stát (aspoň doufám).

A stálo. Byla to dovolená, na jaké jsme ještě nebyli. Na třech nejznámějších ostrovech (Mahé, La Digue, Praslin), dva týdny, ve čtyřech různých ubytováních, s týden půjčeným autem a jedním celodenním výletem lodí.

KDE SE UBYTOVAT?

Na Mahé, což je největší ostrov Seychel, je také nejvíce ubytovacích kapacit. Najdete tu resorty Four Seasons, Banyan tree, Savoy, Constance Ephelia … kde si můžete dopřát komfort pěti hvězdiček, bazény, restaurace, lehátka na pláži a perfektní servis. A připravte si v průměru 20 až 40.000,- Kč za noc.

Další skupinou jsou „lepší“ ubytování ve tří až čtyř hvězdičkových resortech, většinou s bazénem, snídaní a servisem, jejich cena se pohybuje v rozpětí 6 až 10.000,- Kč na noc.

Třetím typem ubytování jsou apartmány, bungalovy nebo i malé vilky, které jsou tzv. self – catering. Mají velmi dobře vybavené kuchyně a počítá se s tím, že si host vaří sám. Často je v nabídce i možnost servírovaných snídaní za cca 10 eur na osobu. Toto ubytování je prostorné, všude jsou velké koupelny, balkony a terasy a cena za noc se pohybuje od 2 do 5.000,- Kč.

I na Seychelách se dá bydlet „levně“. Jde o samostatné pokoje s koupelnou nebo koupelnou na chodbě, většinou kolem 15 – 20m2. Nebo větší pokoje pro 3 – 4 lidi. Tam jste schopní se dostat na cenu 1.500 až 2.500,- Kč za noc.

KDE SE NAJÍST?

Místní kuchyně je samozřejmě zaměřená na to, co dává moře, tedy na čerstvé ryby, krevety, langusty, kraby, mušle …

To všechno a ještě víc, třeba z kreolské kuchyně, můžete ochutnat v místních restauracích. Jídlo je výborné a místa na břehu moře kouzelná. Ovšem připravte se na to, že i účet bude pěkně výživný. V průměrné restauraci zaplatíte za dva předkrmy, dvě hlavní jídla a lahev vody (nebo piva) v přepočtu kolem 2.500,- Kč. Pokud jde o lepší restauraci na břehu moře, může to být i dvojnásobek. Nicméně porce jsou obrovské a klidně vám stačí jeden předkrm a jedno hlavní jídlo napůl, místní to nepřekvapí. A zajít si aspoň párkrát na ryby, které u nás nemáme, je zážitek.

Místní nejčastěji jedí v „take away“. V každé větší vesnici je nějaký malý obchod, okénko nebo kiosek, kde si v obědovém čase můžete vybrat z několika kombinací rýže a masa, popř. nudlí a zeleniny. V nabídce jsou nejčastěji kuřecí a vepřové kari, sem tam jehněčí a ryby. Sníst si to ale musíte až doma, jídlo vám nandají do misky. Velkou porci pořídíte do 100,- Kč. Některé take away mají otevřeno i ve večerních hodinách, ale údaje o otevírací době jsou velmi nepřesné, stejně jako uvedená místa, kde se take away nacházejí :-).

Pěkným zážitkem bývají barbecue na pláži. Na okrajích větších public beach můžete v odpoledních hodinách narazit na místní kluky, kteří rozpalují gril a chystají maso a ryby. K tomu rýži, nějakou bagetu nebo placku a za 150 až 200,- Kč jste najedení.

Pak tu jsou malé obchody, které vlastní Indové a seženete v nich základní potraviny jako toastový chleba, konzervy se vším možným, těstoviny, sušenky, džusy, vody, občas nějaký ten jogurt a párky a podivné maso z mrazáku. Ceny jsou dvojnásobné, než u nás. Výběr nebývá velký, ale pár obchodů na Mahé mělo slušný sortiment včetně italských salámů a sýrů.

Nejvíc možností je samozřejmě v hlavním městě Seychel – Victoria Townu. V centru kolem Market street narazíte na pekárnu a cukrárnu, v tržnici koupíte čerstvě naporcovanou rybu a zeleninu a ovoce.

Mimochodem, zelenina a ovoce jsou nejčastěji k dostání „v zatáčkách“. Malé stánky místních lemují nejfrekventovanější místa u silnic a můžete tady koupit melouny, banány, papáju, citrony a ze zeleniny nejčastěji poněkud bledá rajčata, okurky, brambory, salát. A běžná jsou i vejce, pěkně ohřátá na těch 30 ti stupních ve stínu :-).

ČÍM SE PŘEPRAVOVAT?

Vším, co je k dispozici. Přiletíte na ostrov Mahé, kde je poměrně malé letiště, vylezete ven a … a co teď?

Buď si chytíte taxík, který vás za cenu kolem 20 až 30 euro odveze do vašeho ubytování (což bude max. 15 km na nejvzdálenější místo).

Nebo se pokusíte nacpat do autobusu a ten vás nevezme, protože seychelské autobusy neberou lidi se zavazadly. Pouze s malými batůžky na zádech nebo taškou. Neumluvíte je ani s příručním kufříkem.

Také si můžete odvoz domluvit s ubytováním, ale ceny jsou stejné jako u taxíků.

Zbývá pronajatý automobil. Pokud jste na Mahé několik dní a chcete něco vidět, malé auto se vám vyplatí. A nejlépe z půjčovny hned na letišti nebo u letiště. Ceny se pohybují kolem 40 – 50 eur na den + benzín, který stojí kolem 30,- Kč za litr. Za týden neprojezdíte víc jak 1.500,- Kč. Jezdí se vlevo a silnice jsou sice celkem kvalitní, ale dost úzké. Největší pastí jsou hluboké rigoly po obou stranách silnice. (kvůli dešťům), kam může auto lehce a velmi rychle zapadnout.

Na Mahé a na Praslinu se pak můžete pohybovat autobusem. Místní modré autobusy jsou vepředu označené názvem konečné stanice, kam autobus jede a také „kudy“, protože v tom může být rozdíl. Nejlepší je zeptat se řidiče, zda jede tam, kam máte namířeno. Cena je jednotná, 7 rupií za osobu. Pokud není u silnice zděná autobusová zastávka, nápis BUS najdete na silnici. A velmi často zastaví řidič i na pouhé mávnutí mimo zastávku. Tras není mnoho a brzy se v tom zorientujete.

Zábavnou záležitostí jsou kola na La Digue. To je ostrov nedaleko Praslinu, kde jezdí jen pár aut, dva taxíky a několik golfových vozíků, jinak se všichni přepravují „kolmo“. Bez kola se tam prostě neobejdete. Jsou to spíš napodobeniny kol a nedá se na nich dlouho jet, ale pro cestu na pláže to stačí. Denní půjčovné je 150 rupií za normální kolo (250,- Kč), při dvou a více dnech 100 rupií (170,- Kč). Elektrokola jsou podstatně dražší, skoro 600,- Kč na den.

No a pokud to jde, choďte pěšky, protože na ty nejhezčí vyhlídky a pláže se stejně jinak než pěkně po svých nedostanete.

JAKÉ JSOU TAM PLÁŽE?

Krásné, jak jinak :-). Všechny pláže Seychel jsou majetkem země, a tedy veřejně přístupné. Často jsou pláže lemovány silnicí, takže zaparkuje na krajnici a jdete na pláž. Nebo je v blízkosti parkoviště (zdarma), kde můžete auto nechat. Na některé pláže lze dojít skrz kopec nebo úbočím skal a jinak, než pěšky, se na ně nedostanete. Ty nejkrásnější pláže bývají součástí luxusních resortů, musíte tedy požádat o vstup na vrátnici (recepci) a měli by vás bez problémů pustit. Jedinou překážkou je high season, pokud je návštěvníků z „ulice“ moc, mají smůlu. Také se někdy požaduje zdvořilostní útrata, tedy nějaký koktejl v baru na pláži.

Hoteloví hosté mají na takové pláži veškerý servis včetně lehátek a slunečníků a poznají se podle hotelového ručníku, takže si lehnout někam „jen tak“, ani nezkoušejte. Areály jsou sledované kamerami i ostřížími zraky všech zaměstnanců. Všude jsou cedule, kam jako „nehost“ nesmíte, takže si vlastě užijete jen kus pláže na vlastním ručníku (nebo prostěradle).

Na plážích nejsou ani sprchy, ani WC a už vůbec ne slunečníky nebo lehátka pro veřejnost. Dost jsem se tomu divila, ale na druhou stranu tam díky tomu není plno a každý se tam staví jen na chvíli.

Také se najde pár pláží s obtížným přístupem nebo s tolika kameny a korály, že je zbytečné tam lézt. Každá druhá pláž je opatřená obrovskou cedulí s výstrahou, že koupání je jen na vlastní nebezpečí, protože jsou tam silné spodní proudy. To, jak dokážou podtrhnout nohy a otočit člověka o 180 stupňů, jsem si vyzkoušela sama na sobě. A to jsem byla jen asi 5 metrů od břehu a na mělčině.

Vlny jsou na Seychelách poměrně často k vidění. Buď jsou menší, u břehu, a pak stačí překonat pár metrů a jste na klidné vodě, nebo jsou opravdu velké a tříští se pokaždé někde jinde. Je to pěkně nebezpečné.  I tak jsme viděli dost lidí, kteří v nich plavali. I proto asi byly na nejbližší palmě záchranný kruh a dvě vesty.

Za mě osobně to tady byly nejhezčí pláže, které jsem kdy ve světě viděla. Světlý písek, desítky odstínů modré a zelené a hlavně čisto. A taky palmy, pod kterými je stín, jen si musíte dávat pozor, aby na vás nespadl kokosový ořech.  To jsou velmi častá a fatální zranění turistů.

KAM DO PŘÍRODY?

Díky tomu, že na Seychelách často a vydatně prší, jsou všechny stromy a květiny neuvěřitelně zdravé, silné a krásné. Všude kvetou ibišky, i na skládce (pokud by tu nějaká byla). Místní jimi zdobí svoje domovy, pokoje pro hosty, talíře v restauracích. Nejčastějším stromem je samozřejmě palma. Místní říkají, že na místě, kde jsou kokosové palmy, nemůžete zahynout, že palmy jsou život. Protože se z palmy využije úplně všechno od ořechů až k poslednímu listu a kousku dřeva.

Raritou je místní endemický druh Coco de Mer, který roste jen na Praslinu a Curieuse Islandu a můžete ho vidět v národních parcích ostrovů. Je výjimečný váhou svých ořechů (kolem 30 kg) a tvarem připomíná ženský klín nebo lidský zadek.

Seychely jsou poměrně hornaté. Je to vlastně takový pás kopců uprostřed ostrova, na jejichž úpatí jsou pláže. Skrz kopce vedou silnice (většinou jen jedna) plné zatáček a nebezpečných srázů. Máte ale možnost zastavit na malých vyhlídkách a kochat se pohledem do údolí.

Skrz kopce vedou menší traky a traily, kterými se můžete dostat na vyhlídky, k vodopádu, na políčka místních lidí, na čajové plantáže a taky samozřejmě na odlehlé pláže. Všechny traily jsou značené a uvádějí vzdálenosti. Nejsou moc fyzicky náročné, ale je zapotřebí počítat s tím, že vedou i po kamenech, po drolících se cestách a skrz stromy. V žabkách se na cestu rozhodně nevydávejte.

KOLIK TO BUDE STÁT?

I když jsou Seychley čím dál víc „friendly“ pro „normální“ cestovatele, klasický low cost od toho opravdu nečekejte.

Asi nejlevněji lze pořídit dvoutýdenní pobyt na ostrovech za cca 40.000,- Kč na osobu, ale počítejte s tím, že budete muset chytit akční letenky, mít to nejobyčejnější ubytování, jezdit autobusem a jíst „na ulici“ nebo si vařit. Tím opačným případem jsou letenky v business class, luxusní pětihvězdičkové resorty, skvělé restaurace, přeprava taxíkem, fakultativní výlety a pak si připravte cca 250.000,- na osobu.

Tahle dovolená pro mě byla výzvou právě proto. Za kolik budu schopná ji připravit. Mám ráda svoje pohodlí, komfort (neznamená luxus), svobodu, slušné jídlo, vidět a zkusit od každého něco… Suma sumárum jsme se se vším všudy vešli do 105.000,- Kč za oba. Na dva týdny. Letenky, pojištění, 2 trajekty, vnitrostátní let, 4 druhy krásných ubytování, auto na 6 dní + benzín, celodenní výlet lodí, jídlo a pití (včetně tří večeří v restauracích), pronájem kol a vstupy.

Je to málo nebo moc? Myslím, že docela málo, na to, jak jsme si to skvěle užili. Padesát mě stojí týden v New Yorku… mimochodem.

To, kde jsme bydleli a co všechno viděli, se dočtete v dalším blogu.

Kontaktujte mě