Já chci vidět, kde má Clooney tu vilu !!!

Miluju Bondovky (kdo ne, že)!  Při plánování jakékoliv cesty zjišťuju, jestli tam nejsou místa, kde se něco točilo. Letos jsme se nedostali na klasický evropský kanál, tak jsem si řekla, že by to chtělo sundat z Vision boardu konečně to Lago di Como a obeplout ho lodí. Slibujeme si to už spousty let, o to víc od Casina Royal a Dannyho parťáků 2. Moc času nemáme, moc peněz taky ne, zkusíme to spojit s návštěvou kamarádky Jitky ve švýcarském Luzernu… prostě to nějak vymyslíme. Narozdíl od mého plánování rok dopředu, bylo tohle skoro z týdne na týden, v půlce července.

Vybrala jsem autem nejkratší možnou trasu, která vedla kousek od St. Moritz (takže uvidíme další místo z Bondovky, hotel Kempinski), ale bohužel. Honzou navolená GPS si našla jinou cestu. Už jsme to nekontrolovali a odklonili se nejen od tohohle známého letoviska, ale hnalo nás to druhou stranou, přes šílené kopce, kde byly jen ovce a krávy. A serpentýny takové, že by je projel v pohodě snad jen cyklista. To kroucení volantem bylo nekonečný :-). První noc jsme spali v malém penzionu v městečku Ogliasca s náherným výhledem na jezero. Jen 50 euro v sezóně se snídaní, neskutečný! A snídaně byla excelentní.  Hned po ní jsme začali naši „tour de lake“. Navštívili jsme postupně Dorio, Dervio, Bellano, Varennu, Bellagio, Liernu, Lecco (tam jsme spali v horách a dopoledne podnikli krátkou tůru), Como, Cernobbio, Laglio, Argegno, Lenno, Menaggio, Codognu a švýcarské Lugano. Bydleli jsme na čtyřech místech, každé bylo něčím výjimečné a zajímavé a třetí den cesty jsme si užili to, co milujeme na vodě nejvíc, plavbu na lodi.

Našla jsem jednu malou půjčovnu loděk v městečku Argegno. Půjčoven malých motorových člunů jsou na Lago di Como desítky a nejsou nijak levné, naopak. Půjčení člunu na hodinu stojí kolem 80 euro včetně spotřeby paliva. S počtem zapůjčených hodin se částka zvýhodňuje, např. za 4 hodiny zaplatíte 240 euro, ale stejně si musíte dát pozor na další příplatky (platba kartou, pojištění, složení kauce apod.). Za hodinu či dvě toho na jezeře moc neuvidíte, proto jsme nechtěli šetřit a objednali  loď na 3,5 hodiny za cenu 135 Euro bez spotřeby paliva. Podle recenzí lidí byl v téhle půjčovně nejlepší poměr cena/výkon na celém Comu. Rodinná firma disponovala asi deseti kvalitními čluny a my jsme si jeden z nich půjčili na 9.30, abychom končili kolem 13 a nebylo ještě takové horko. Naštěstí mají všechny čluny natahovací střechu, bez ní by to opravdu nešlo.

Z Argegna jsme vypluli podél pobřeží (musí se dodržovat určitá vzdálenost od břehu) směr Lenno, kde je na výběžku do jezera jedna z nejkrásnějších vil v oblasti, Villa del Balbianello. Tam se točila scéna z Casina Royal (jak se Bond a Vesper zotavují po únosu Cifrou a ten Švýcar jim tam přinese výhru z casina). Pohled z vody na vilu je famózní, všichni tam zastavují, dá se vystoupit a jít i do vily na procházku, ale nechtěli jsme ztrácet čas a šli tam odpoledne „po souši“. Odtud jsme pluli kolem Belaggia, kde jsme byli dva dny předtím, pak kolem Varenny a k protějšímu břehu jezera, k Villa Gaeta. Tam bydlel Mr. White, který je tam v závěrečné scéně Casina Royal postřelený Bondem do nohy.

Po otočce zpět jsme zjistili, že máme časovou rezervu, takže zkusíme doplout až dolů do Laglia. Na kraji vesnice je u břehu nádherná Villa Oleandra, kde se točila scéna z Dannyho parťáků 2 (Clooney s Julií Roberts sedí na terase domu a čekají na Nočního lišáka) a je to skutečná vila George Clooneyho, kam za ním jezdívají jeho přátelé včetně Brada Pitta. Od silnice ani ze břehu není vidět celá, jen ze strany, ale z vody je to krása. První den jsme se tam stavěli a já ji okoukla z jednoho blízkého mola, jenžeidíky senzacechtivým turistům jako já, je přístup hodně ztížený i pro focení. Ve vile se určitě pobývalo, protože byly otevřené okenice a u mola přivázaný člun. Ani se nedivím, že se tam Clooneymu tak líbí, to okolí je nádherné.

Spousta vil u jezera je něčím výjimečná a známá. Buď svými majiteli, což byli nejbohatší Evropané v minulých stoletích (i teď) nebo hostorií. Hodně z nich dnes funguje jako městská muzea nebo drahé, butikové hotely. Celou trasu jsme za ty 3 a půl hodiny zvládli tak akorát a viděli jsme tu nejpodstatnější část jezera s nejkrásnějšími místy. Nevím, jak to pak kluci v půjčovně spočítali, ale dopláceli jsme za naftu strašně málo (asi koukli blbě na měřák), takže jsme platili 156 euro a já se moc nebránila. Byl to pro nás nádherný zážitek, oba jsme si dostatečně zakormidlovali, a i když máme moc rádi Lago di Garda, tohle byla pecka a ještě jednou bych se sem ráda podívala. Kdybyste to někdo někdy hledali, tak ta půjčovna se jmenuje Turati & Co.

Kontaktujte mě